Kraniosakrální terapie (CST)

CST používá pojmy jako kraniosakrální systém (CSS) a kraniosakrální rytmus (CSR).
Kraniosakrální systém se nachází u všech živočichů, které mají centrální nervový systém tvořený mozkem a míchou. CSS tvoří mozek, mícha, obaly mozku a míchy (tvrdá plena mozková, pavučnice, omozečnice), mozkomíšní mok, který omývá mozek a míchu, kosti lebeční (lebka - lat. cranium), kost křížová (lat. sacrum) a fascie, které obalují a spojují tělní struktury. Odtud název kraniosakrální terapie. Přítomnost těchto struktur umožňuje použití této metody i v práci se zvířaty.
Kraniosakrální rytmus ("primární dýchání") je nadřazený rytmu srdečnímu i dechu a lze jej vnímat a jeho
charakter hodnotit na různých částech těla (nejlépe na hlavě a kosti křížové). Názory na původ tohoto rytmu se různí, dle Dr. Upledgera jsou principem CSR neustálé změny tlaku mozkomíšního moku, ke kterým dochází plněním a vyprazdňováním jeho obsahu mozkových komor. Mozkomíšní mok vzniká filtrací z krve v mozkových komorách, jejichž objem vyplňuje, dále proudí v subarachnoideálním prostoru, mezi obaly CNS, a omývá mozek a míchu. Svou cestu končí (až na nepatrné množství) vstřebáním zpět do krve žilního systému. Tvorba moku probíhá ve zhruba tří sekundových intervalech a je regulována pravděpodobně negativní zpětnou vazbou z detektorů v žilním systému. Pokud se polouzavřený hydraulický systém zaplní mozkomíšním mokem, ustává jeho tvorba v mozkových komorách. Jeho vstřebávání je neustálé. Takto by mohlo vznikat rytmické narůstání objemu mozkomíšního moku, které můžeme citlivýma rukama vnímat na různých částech těla jako pravidelnou pulzaci (8-12x/min), tedy pomalejší, než je rytmus srdeční. CSR se přenáší na obaly mozku a míchy a šíří se dále přes fascie a prostřednictvím tekutin celým tělem. Dokonce jsou popsány fyziologické pohyby kostí lebečních a kosti křížové kolem určitých os. Kromě CSR může terapeut citlivýma rukama vnímat i další jemnohmotnější rytmy. Aby se v těle projevilo zdraví, musí správně fungovat kraniosakrální systém. V opačném případě se mohou objevit poruchy senzorické, motorické, neurologické i psychické.
CSR se formuje již prenatálně (ještě před narozením) a zaniká smrtí jedince. Primární dýchání může být v
těle zablokováno či omezeno vlivem napětí na tkáních. Tato napětí vznikají na podkladě traumat fyzických či psychických v průběhu našeho života, při porodu, v dětství, dospělosti i prenatálně.
Snahou terapeuta je podpořit vlastní reparační schopnosti klienta. Terapeut při své práci používá jen velmi jemný dotyk, tah či tlak nepřesahující váhu 5g/cm² a jemnými pohyby s využitím již zmíněných rytmů napomáhá rozpouštění vzorců napětí.
CST povzbuzuje přirozený mechanismus k lepšímu fungování centrálního nervového systému, rozptyluje
negativní efekt stresu a napomáhá autoregulaci celého organismu.
Tato metoda pracuje s podstatou nemocí, neodstraňuje pouze její symptomy, a je naprosto bezpečná i pro miminka a těhotné ženy.
Terapie trvá zhruba 60 min. (u dětí 30 min.). Klient při ní zůstává oblečený, nejlépe v pohodlném oděvu.
Může být přikrytý dekou.
Po terapii není vhodná fyzická ani psychická zátěž po dobu 3 dnů, kdy účinky terapie ještě doznívají.
Doporučuje se zvýšený příjem tekutin.
Sezení je většinou třeba zopakovat minimálně 4-5x v časovém odstupu 2-3 týdnů (dle druhu a tíže obtíží).
Terapie se neprovádí při nitrolebním krvácení, a ještě 4 měsíce po něm, a při výskytu aneuryzmatu
mozkových tepen.

Kdy je CST vhodná:
ke zlepšení prokrvení a funkce CNS,
zlepšení nervového vedení, nervové činnosti
poruchy senzorických funkcí
onemocnění hybného aparátu
bolesti hlavy
stavy po CMP, úrazy, operace
nerovnováha vegetativního nervového systému
nemoci oběhového systému, vysoký krevní tlak
neurastenie
onemocnění dýchacího ústrojí
trávicí potíže
hormonální poruchy
poruchy imunity
alergie
infekční nemoci
záněty spojivek, středouší, vedlejších nosních dutin
pásový opar
zápal mozkových blan
křeče
stres, deprese, psychické problémy, únava
mentální retardace
autismus, Aspergerův syn., ADHD